V roce 2020 došlo v českém maloobchodu k výraznému přeskupení sil

Do situace na českém maloobchodním trhu se v loňském roce dramaticky promítla koronovirová krize a zejména sporná a často poměrně problematická restriktivní opatření, která některým nahrála, jiné drasticky omezila. Stát svými zásahy zásadně omezil vybrané segmenty trhu, zejména v nepotravinářské oblasti. Naopak pomohl přesunout desítky miliard obratu do online segmentu - přes české e-shopy tak loni proteklo rekordních 200 miliard korun. V roce 2020 tak díky extrémním státním regulacím i vybudované atmosféře strachu došlo k největšímu přeskupení sil na maloobchodní scéně v tomto tisíciletí.

Do situace na českém maloobchodním trhu se v loňském roce dramaticky promítla koronovirová krize a zejména sporná a často poměrně problematická restriktivní opatření, která některým nahrála, jiné drasticky omezila. Stát svými zásahy zásadně omezil vybrané segmenty trhu, zejména v nepotravinářské oblasti. Naopak pomohl přesunout desítky miliard obratu do online segmentu – přes české e-shopy tak loni proteklo rekordních 200 miliard korun. V roce 2020 tak díky extrémním státním regulacím i vybudované atmosféře strachu došlo k největšímu přeskupení sil na maloobchodní scéně v tomto tisíciletí.

Pořadí největších obchodních řetězců se loni příliš nezměnilo. V závěru druhé poloviny dekády se na nejvyšší příčku žebříčku vyšplhal Lidl, který mocně investoval do modernizace svých prodejen i zvyšování kvality zákaznického zážitku. V těsném závěsu je tradičně úspěšný Kaufland. Strategie dvou silných a přitom odlišných obchodních formátů tedy vlastníkům z německé skupiny Schwarz vychází. Za nimi příliš obratově nezaostávají Albert, Tesco i další velcí hráči. Český trh patří v rámci Evropy k těm nejméně koncentrovaným, v málokteré zemi najdeme tak velký počet obchodních sítí a tak ostrou konkurenci. Mezi desítku největších obchodníků již ovšem pronikl i první internetový prodejce – Alza.cz, která atakuje obratovou hranici 30 miliard korun. Diverzita trhu je tedy stále vysoká, jejím největším ohrožením je především případné pokračování restrikcí, které postihují nejvíc nepotravinářské specialisty a obchodní centra.

Zákazníci jsou při nákupech opatrnější a více přemýšlejí o tom, co nakoupit. Snížila se frekvence nákupů, naopak se zvýšila výše průměrného nákupu. Ceny potravin přitom v roce 2020 vzrostly. Slevové akce tak fungují stále, mimo jiné i v důsledku růstu cen potravin a především aktuálního posílení ekonomických aspektů nákupu a obav z vývoje finanční situace.

Nákup online loni vyzkoušeli i ti, kteří se tomu před tím bránili, případně lidé nakupovali na internetu i ty kategorie, u kterých by je to dřív nenapadlo. Před klasickým “kamenným” obchodem tak stojí jednoznačná výzva: posilovat svou přítomnost v digitálním prostředí. Většina retailerů si toho je vědoma a je již v rozvoji omnichannelu velmi aktivní. Letos nás tedy čeká pokračující prolínání off-line a online prostředí a do budoucna bude stále složitější oba světy obratově odlišit.

Tomáš Drtina pro MF Dnes, 8.1.2021